Ludvík Kotzian

Sólista a pedagog Baletu NdB.

Po absolutoriu obchodní akademie v Brně (1954) opustil své nastávající povolání v ekonomickém oboru. Zcela pohlcen nadšením a zájmem o baletní umění se přihlásil na konkurz do brněnského baletu a byl přijat. Fyzický zjev, dispozice, muzikálnost a pohybový talent mu zajistily místo nejdříve v baletním sboru, záhy se však stal sólistou (1961- 1983). Patřil k nejvýraznějším interpretům československé sólistické generace 60. a 70. let. I když v jeho repertoáru nechyběly ani role lyrického a prvooborového charakteru, jako Princ v Prokofjevově Popelce, Romeo nebo Dafnis, těžiště jeho interpretační tvorby spočívalo ve ztvárňování charakterních rolích. Tam plně uplatňoval svůj intelekt a talent při výstavbě psychologie postav, ať již v dramatickém nebo komickém oboru. Jako tanečník, který kladl důraz na herectví a výraz, vytvořil řadu rolí, z nichž se některé staly doslova legendární. Nemůžeme nevzpomenout jeho impozantního Crassa v Chačaturjanově baletu Spartakus nebo skvělou komickou travesti roli matky Simony v Héroldově baletu Marná opatrnost. Nezapomenutelné jsou i jeho postavy Rudovouse v Labutím jezeře, Tygra v baletu Abraxas, Gireje v Bachčisarajské fontáně, Vezíra v Sedmi krasavicích, Ježibaby ve Sněhurce nebo Kapuleta v Romeovi a Julii.

Ludvík Kotzian ale patřil i k nemnoha výkonným umělcům, kteří se systematickým vzděláváním zaměřili i na pedagogickou činnost a pod jeho vedením vyrůstaly generace mladých tanečníků. Byl významným českým baletním pedagogem a teoretickým odborníkem v oboru metodiky klasického tance. Postupně vystudoval teorii tance a pedagogiku na VŠMU v Bratislavě; na roční pedagogické stáži v Leningradské baletní akademii stihl absolvovat dvouleté studium a získat tak velmi ceněný diplom. Jako pedagog a trenér působil v Baletu NdB v letech 1974 – 1996. Výraznou stopu zanechal na brněnské Taneční konzervatoři, kde působil jako pedagog od roku 1974 až do roku 2010, a kterou vedl v letech 1990 – 1996 jako ředitel. Působil významně také na akademické půdě, jako pedagog 20 let na VŠMU v Bratislavě a krátce na HAMU v Praze. Je zakladatelem Ateliéru taneční pedagogiky na brněnské JAMU, jehož byl od roku 1990 do 2010 vedoucím.